Jak se skauting objevil v našem městě?
Od založení junáckého oddílu až do nacistické likvidace
První oddíl v Mor. Budějovicích byl údajně založen v roce 1920, kdy se jeho vůdcem stal br. Molčík. Organizačně oddíl náležel ke Svazu junáků - skautů RČS. O rok později byl uskutečněn první putovní tábor Podyjí (Bítov, Vranov a Cornštejn) s novým vůdcem br. Stögnerem. Tehdy máme potvrzenu existenci oddílové vlajky. V roce 1922 se opět uskutečnil tábor v Podyjí (dnešní NP Podyjí), ale zase se objevuje jiný vedoucí, br. Chválka. Příští rok přišel další nový vůdce, br. Skokáň, a roku 1924 ho vystřídal br. Novák. Oddíl se rozpadl kvůli "častému" střídání vedoucích a zůstala pouze hlídka o dvou členech.
Na jaře 1928 se k hlídce přidalo několik moravskobudějovických chlapců a tak vytvořili družinu Lvů, kterou vedl br. B. Achrer a pak br. Beránek. Hned poté byl pro nováčky upořádán pětidenní tábor, na který se přihlásili další nováčci. Po čtyřech letech byl opět vytvořen oddíl.
V ten samý rok junáci dostali od městského úřadu první klubovnu v dnešních Mastných krámech, kde ji měli až do roku 1950, předtím se scházeli v lesíku Háj.
V roce 1929 uspořádali veřejnou akademii k příležitosti narozenin T. G. Masaryka, našim skautům pomáhali i Znojemští a Jaroměřičtí. Tato akce nebyla dosud velikostí překonána, vždyť zde např. hrála desetičlenná kapela.
Oddíl se v průběhu 30. let rozrůstal v čele s novým vůdcem br. Kučerou. Důkazem vzestupu členstva bylo i pořádání akcí pro veřejnost (např. cyklistický závod, fotbalové utkání), i přesto víc informací nemám.
V Mor. Budějovicích vedle "svazového" oddílu existoval oddíl Junáků volnosti a katolických skautů. První doklad o Junácích volnosti je fotografie z roku 1930, kdy oddíl vedl br. Ferdinad Falber, u katolických skautů je tímto datem rok 1936, ale dá se velmi pravděpodobně předpokládat, že existovali dříve. V roce 1939 se všechny skautské organizace sloučily pod Svaz junáku-skautů a skautek ČSR. Paradoxní je, že republika se rozpadala a nakonec zanikla, zatímco se junáci sloučili.
V červenci 1940 byl rozehnán Gestapem junácký tábor u Svobodova mlýna (řeka Želetavka) a veškerý táborový majetek zabaven. Dne 28.10.1940 byl Junák oficiálně zakázán a rozpuštěn, vedoucí 1. oddílu br. Kučera spálil ze strachu z Gestapa kroniky, vlajku a ostatní materiál.
Junácké jaro (1968-70) Aktivní činnost oddílů začala až 1.10. a 1.11.1968. V roce 1969 středisko čítalo 60 dětí a 12 činovníků ve třech oddílech. Slibný začátek opět skončil tam kde před dvaceti lety. Naše středisko na rozdíl od skautů z Třebíče nepřešlo pod nějakou organizaci, která by je zakrývala před pohledem státních orgánů. Středisková rada se naposledy sešla 20.10.1970. Junáci tehdy nevlastnili žádnou klubovnu a scházeli se v pionýrském domě v Mor. Budějovicích. Od roku 1969 zahájili stavbu Likusového objektu, který nestihli dokončit. Slušelo by se dodat několik informací o br. F. Falberovi - Ferdyšovi, který celý svůj život zasvětil skautingu. Narodil se v roce 1901 v Mor. Budějovicích, od přelomu 20. a 30. let vedl oddíl Junáků Volnosti, po sloučení v roce 1939 se stal vůdcem střediska a předsedou okresní rady. Jak v roce 1945 tak i v roce 1968 obnovoval naše hnutí. Po zrušení Junáka vedl dál mládež např. v Rybářském kroužku. Zemřel bezdětný v roce 1980. V roce 1994 se funkce střediskového vůdce ujal br. Zbyněk Nejezchleba, který se vypořádal se vzniklou situací. Br. Nejezchleba vede středisko dodnes, kdy společně s Jaroměřickými oddíly čítáme kolem 80 lidí ve čtyřech oddílech. Začátkem 90. let byla přikoupena klubovna (likusový objekt) v M.B.- byl to jediný objekt v našem vlastnictví v celém středisku. Současnost (1994-2010)
Roky naděje a konce (1945-50)
Hned po skončení války se celá organizace rychle obnovila a dosáhla nebývalého rozšíření. To platilo i o středisku Moravské Budějovice, ve kterém byly 3 domácí silné oddíly (asi 100 členů), a jeden oddíl v Nových Syrovicích a Lázu (o dalších není zatím nic známo). Vůdcem střediska a předsedou okresní rady se stal br. Falber. Od roku 1948 odešlo dost členů a dva oddíly se musely sloučit, jistě na tom mělo největší zásluhu politické klima: "S. Muška přečetla oběžník akčního výboru junáka a vysvětlila všem sestrám dnešní poměr Junáku k SČM. Sdělila, že všechny sestry starší 15 let, musí býti přímými členkami SČM, jinak nemohou v Junáku pracovati." Středisko fakticky zaniklo až v roce 1950, kdy z něj zůstaly trosky, dvě klubovny v Mastných krámech, chata u Hrachovce a další objekty byly zkonfiskovány. Perzekuce činovníků probíhala od bití až po soudy. Tak se znovu smutně uzavřelo jedno období naděje.
Necelých čtrnáct dnů po obnovujícím setkání skautů v Praze se začalo rekonstruovat naše středisko. Dne 12. 4. 1968 se konala první schůzka bývalých činovníků, kterou sezval br. Falber. Ze 40 pozvaných se jich dostavilo 15. Každý bývalý vůdce dostal za úkol obnovit svůj oddíl, avšak to nevyšlo kvůli ignoraci stávajících dětských organizací, proto br. Falber navázal kontakt s rodiči, kteří byli jeho odchovanci, a tak získal 16 dětí.
Třetí obnovení (1990-94)
V lednu 1990 br. Bala svolal schůzku všech činovníků, aby tak znovuobnovil středisko. Po počátečním nadšení, které vydrželo až do roku 1992, nastala stagnace členstva a pokles. Hlavního viníka nalézám v přílišném střídání střediskových vůdců a spory uvnitř oldskautského kmene. Od počátku se středisko skládalo z několika oddílů domácích, z jednoho oddílu v Dešově, z jednoho v šebkovicích a od roku 1992 byl připojen oddíl z Jaroměřic n.R. Paradoxně v roce 1992 oddíly z Dešova a šebkovic měly silnější členskou základnu než "trosky" domácích.
V roce 2000 jsme oslavili 80. výročí skautské organizace v Moravských Budějovicích spojenou s první skautskou výstavou. V roce 2005 jsme oslavili 85. výročí skautské organizace v Moravských Budějovicích spojenou s Memoriálem br. Falbera za účasti našeho spřáteleného skautského oddílu z rakouského města Laa an der Thaya. Během roku 2009 se bohužel definitivně rozpadl oddíl v Jaroměřicích n. Rokytnou. I přes tuto ztrátu si naše středisko udrželo stálou základnu kolem 80 členů.
V současné se snažíme opět získat si pevnou pozici v našem městě a ve společnosti.